Využívám lednového návalu energie a doháním resty z omílaného roku 2020, jehož dozvuky nám stále vybrnkávají melodii, že s odbitím silvestrovské půlnoci se svět nevrátil do notového zápisu před nástupem zrádného refrénu. Tak jsem konečně poslala do Českého centra New York svůj doporučující dopis o absolvování stáže. Ano, šablona na mě čekala od loňského března, když jsem z Velkého jablka odletěla. A teprve po novém roce mě ten nepřečtený, tučně zvýrazněný e-mail ve schránce začal vážně obtěžovat. Podobně jsem deset měsíců v diáři nosila účtenky za poslední newyorské nákupy, které jsem nebyla schopná si zapsat do mé překrásné budgetové excelovské tabulky. Až pár dní zpátky jsem na chvíli nechala telefon v jiné místnosti a konečně se na ty zastrkané papírky vrhla. Neboť mě samotnou zajímalo, kolik mě ve finále stál můj vysněný, ač krátký pobyt v Americe.
Nepatřím k těm uvědomělým, kdo si pečlivě vedou záznamy příjmů a výdajů, i když vím, že bych měla, a appka Spendee se vůbec nejeví složitě. Nejsem fandou tabulek, ale za pár posledních let práce v marketingu jsem je vzala na milost a musím uznat, že se častokrát dost hodí. Tak jsem před odletem do New Yorku odhodila zábrany a vytvořila si jednoduchý spreadsheet, abych jasně viděla, kolik jsem do celého dobrodružství nasypala. A taky abych si hlídala stanovený budget.
Kolik jsem si naspořila předem?
Šetření mi nikdo moc nešlo. Ale na New York to bylo sakra potřeba i vzhledem k tomu, že jsem coby už nestudující nepobírala žádnou finanční podporu. Přitom jsem nechtěla sahat do úspor určených na hypotéku, což se mi povedlo. Jelikož jsem o svém přijetí na stáž v Českém centru věděla asi devět měsíců předem, měla jsem prostor si nezbytné dolárky naspořit. Nedělala jsem si detailní průzkum, kolik co stojí, spíš orientačně, kolik budu potřebovat na bydlení, dopravu po městě, jídlo, výlety. Dala jsem si za cíl mít k dispozici 150 000 korun, což se ukázalo jako trefný odhad. Jako benjamín ve světě finančního plánování jsem se musela pochválit.
Tabulku jsem si rozdělila na náklady ještě před odletem a potom jsem si každý měsíc značila, kolik a za co jsem zaplatila. To se mi zároveň odečítalo z měsíční kupičky. Bylo to poprvé, kdy jsem vážně cítila zodpovědnost, že nemůžu utratit víc, než jsem si pro daný účel nachystala. Sice jsem dál pracovala na své marketingové pozici a plnila pár dalších zakázek, ale měla jsem pozastavený živnostenský list. Tudíž jsem po dobu čtvrt roku nemohla fakturovat a žádné peníze mi nechodily. Když nepočítám 2 800 Kč za ten jeden týden, kdy jsem byla nahlášená na pracáku. V případě krize bych se určitě mohla obrátit na partnera, rodiče, vybrat z dlouhodobých úspor, ale tomu jsem se snažila vyhnout.
V New Yorku jsem měla být téměř přesně tři měsíce. Odlétala jsem 8. ledna a zpáteční letenku jsem měla na 6. dubna.
Tady jsou počáteční náklady v Kč:
letenka zpáteční Vídeň – USA (JFK) 11 993
zdravotní pojištění (Axa) 6 705
ESTA vízum 328,78
~ celkem tedy 19 026,78 Kč
Ze speciálních věcí, co jsem si kvůli cestě do USA pořizovala, to byl asi jenom multifunkční adaptér do zásuvky. Ten byl must have, ale dostala jsem ho jako dárek. Kupovali jsme tento. Stejně tak jsem měla zajištěný odvoz z Brna na vídeňské letiště a posléze i nazpět.
Nájem
Co se bydlení týče, měla jsem mega štěstí. Jelikož jsem se předem znala s ředitelem centra Miroslavem Konvalinou, dal mi kontakt na Pavlu, bývalou ředitelku téhož centra. Ta teprve ten rok začala pronajímat pokoj v Queens. Za parádní cenu 800 dolarů. Co vím, dá se pokoj pronajmout i levněji, za 600 nebo 700 dolarů v Bronxu, nebo naopak za 900 dolarů v Brooklynu. Záleží na lokalitě a vašich požadavcích. Jelikož kurz se vždycky trochu lišil, platila jsem postupně za pronájem v Kč:
leden 18 829,6
únor 18 552,8
březen 19 004
Jelikož jsem pak kvůli nevítané koronavirové pandemii město opouštěla o tři týdny dřív, moje skvělá paní domácí mi část posledního nájmu vrátila. Konkrétně to tedy bylo:
vratka z březnového nájmu 9 568,8 Kč
~ náklady na bydlení proto celkově 46 817,6 Kč
Základní doprava
Z pohybu po New Yorku, obzvlášť když stojíte na americké půdě sotva pár desítek minut (to jsem ještě netušila, jak dlouho budu stepovat ve frontě na imigračním), jsem měla respekt. Navíc se dvěma kufry jsem si na spletité tunely metra netroufala. A tak jsem se pár týdnů před odletem spojila s jednou moc fajnovou newyorskou taxikářkou, která pravidelně vozila po nákupech návštěvu od nás ze Žďáru. Tahle návštěva chodí ke stejné kosmetičce jako já, a tak se Bella Taxi objevilo v mých kontaktech. Čas, místo a za kolik jsme si dohodly po WhatsAppu. Ona pak jen chuděra čekala před branami letiště, než jsem jí dala povel, že jsem prošla imigrační přepážkou a kráčím vstříc svému americkému snu. Protože jsem doma už několik měsíců poslouchala, jak se v Americe dává dýško alespoň 20 procent, tak jsem na to myslela hned ze začátku.
~ za jízdu z JFK do Queens jsem dala 2 278 Kč
Bylo mi pak od místních Čechů řečeno, že jsem jí tolik dávat nemusela, ale Bella byla skvělá, milá a zrovna si pořídila obří pohodlné SUV!
Měsíční lítačka na metro jak u nás na rok
Ještě večer po příjezdu jsem si skočila koupit měsíční kartičku na metro. Za žluto-modrou Metro Card moje peněženka zaplakala, když si automat schramstnul v Kč:
lednové jízdné 2 978,49
únorové jízdné 2 979,44
březnové jízdné 2 945,33
To by v Česku vystačilo skoro na rok. Ale co už. Zas to byla fajn čítárna, když se mi podařilo si cestou do práce nebo domů sednout. Zpětně byla jen škoda, že jsem si měsíční jízdenku na březen koupila jen přibližně týden předtím, než jsem zjistila, že musím kvůli viru z Číny pelášit domů předčasně a předplacenou taxu tak nevyužiju. Na radu kolegy z centra jsem metrokartičku nahlásila jako ztracenou s vidinou toho, že by mi mohly neprojeté peníze vrátit. Ale žádná záhadná suma od newyorského dopravního podniku se mi na účtu neobjevila.
~ náklady za metro se vyhouply na 8 903,26 Kč
Běžná spotřeba
Na měsíční výdaje jsem si vyhradila 20 000 Kč. Do toho jsem se musela vejít včetně výše zmíněných položek. Dál to tak bylo jídlo, drogerie/kosmetika, zábava, dárky, výlety. Snažila jsem se žít nízkonákladově, ale přitom vidět i zažít co nejvíc. Ani v Česku moc nepiju alkohol, což by se mi v amerických barech jinak dost prodražilo. Měl jsem jeden cider, co si vzpomínám, za nějakých 7 dolarů, a pak asi jen víno párkrát s Pavlou nebo na akcích, kterých jsme se coby stážistky účastnily.
Ani neulítávám na fast foodech, vařila jsem si a nosila obědy, nepotrpím si na limonády, energeťáky a nejím maso. Co je ovšem moje guilty pleasure, to je kafe. V New Yorku jsem měla tu výhodu, že jsme měli kávu k dispozici volně v práci, a návštěvy kaváren jsem si dopřávala spíš za odměnu. Nejlevnější bylo přitom kafe ze Starbucks (v přepočtu 90 korun, tudíž něco přes 4 dolary), jinak to bylo spíš 5 dolarů a víc (na české kačky od 100 do 120 korun za cappuccino nebo latté).
Výrazně vyšší cena za potraviny
Nejmarkantnější rozdíl oproti Česku jsem vnímala v potravinách. Někdy jsem nakupovala v menším obchodě kousek od našeho domu v Queens, obecně nejlepší ceny má řetězec Trader Joe’s, kterých bylo po městě několik. O něco dražší, ale i kvalitnější pak byl Whole Foods Market a jídlo se v Americe kupuje i v drogeriích, kde jsou ty ceny taky spíš vyšší.
Každopádně mi paní pokladní vždycky namarkovala zhruba trojnásobnou cenu, než kolik bych platila v českém supermarketu. Tady když jdu nakupovat jen pro sebe na pár dní, zaplatím většinou kolem 500 korun. V New Yorku jsem za takový obyčejný nákup typu mléčné výrobky, pečivo, ovoce, zelenina a k tomu třeba olej nebo rýže, těstoviny, omáčka ve skleničce odevzdala kolem 1 500 Kč. Nesahala jsem vždycky po tom nejlevnějším a chtěla jsem ochutnat místní produkty. Zároveň jsem se ale snažila hledat výhodná balení nebo jsem do košíku přihodila něco, co bylo zrovna v akci.
Kultura a sport co nejstřídměji
Byla jsem dvakrát v kině. Jednou u nás v Queens, kdy lístek stál v přepočtu kolem 275 korun. Podruhé pak v centru, tak to bylo za asi 400 korun. Jinak jsem navštívila pár muzeí a výstav nebo představení, kde jsme nechávali většinou dobrovolný příspěvek, a pak jsme okukovali to, co bylo zadarmo. Výstřelkem, který za to rozhodně stál, byl muzikál Fantom Opery na Broadwayi.
Ceduli New York jsem za sebou nechala jenom jednou při polopracovní cestě do Washingtonu, kdy autobus tam a zpět vyšel na méně než 500 Kč a ubytko v hostelu zhruba podobně. Měli jsme pořízené jízdenky do Bostonu a Philadelphie, ale ty už jsme bohužel neprojely. Cenově to bylo taky v řádu stovek a myslím, že některou se nám podařilo stornovat.
Oproti mému předkoronavirovému životu v Česku jsem v New Yorku neutrácela za sport. Chodila jsem běhat, začala jsem pravidelně cvičit doma a párkrát jsem zašla na jógu nebo jinou lekci, které se dalo zúčastnit zdarma.
Co se týče dárků, poslala jsem několik pohledů. Sobě jsem si pořídila jenom knížky (protože to je to nejskladnější do kufru, že jo) a potom to byly víceméně drobnosti pro kamarády a rodinu, sladkosti nebo oblečení pro miminka v mém okolí.
Suma sumárum, toto byly mé ostatní měsíční výdaje:
leden 8 886,754
únor 14 919,206
půlka března 4 124,793
~ dohromady sečteno 27 930,753 Kč
A závěrečná suma?
~ za devět týdnů v New Yorku jsem utratila 104 956,393 Kč
Věřím tomu, že kdybych zůstala další tři týdny, platila plný březnový nájem a vyrazili bychom na naplánované cesty do dalších měst, tak bych se dostala na těch původně naplánovaných 150 000 korun.
Nutno poznamenat, že jsem nehradila žádné náklady za přebookovanou zpáteční letenku. Veškeré výdaje spojené s dřívějším odletem domů, což bylo v mém případě 10 570 korun, nám velkoryse zaplatilo České centrum, včetně taxi na letiště, kdy jsem zase povolala Bellu. (Kdybyste na ni někdo chtěl kontakt, napište mi. Když jsem s ní mluvila naposledy, nebyla vzhledem k situaci a dopravnímu byznysu moc optimistická, ale pevně doufám, že krizi přežila a jezdí dál.)
Kolik si tedy na život v Big Apple nachystat? Zvažte délku pobytu, jestli během té doby budete mít příjmy, jak moc chcete cestovat i chodit po barech. New York není levná destinace, nicméně já nelituju jediné koruny, kterou mě tahle americká zkušenost stála, a klidně bych si ji střihla znovu.
Chcete si přečíst víc o New Yorku? Mrkněte na desítku věcí, co mě v prvních týdnech překvapily.